Milí čtenáři, vítejte u dalšího, v pořadí druhého Okénka, kterým můžete nahlédnout do historického fondu naší knihovny, ale v souvislostech s tématy, která jsou aktuální nebo nějak zajímavá i dnes. V každém Okénku budou uveden odkaz na zdroj, ze kterého informace pochází a vy si ho pak můžete třeba objednat a prohlédnout osobně, přímo u nás v Knihovně Antonína Švehly. Nebo třeba si ho prohlédnout hned teď online v naší digitální knihovně, tedy samozřejmě jen pokud je publikace již zdigitalizovaná.  

A jaké téma pro vás máme dnes? Začnu trochu oklikou…. Také už tak trochu žehráte na dobu, ve které se nacházíme? Vadí vám omezení a nařízení, která všichni musíme dodržovat?......Naše starosti se nám někdy jeví jako největší na světě, ale vždy je dobré se na ně podívat z trochu jiného úhlu pohledu, protože často tak zjistíme, že to vlastně zas tak hrozné není.

Před pár dny se mi dostala ruky krásná publikace, která mě hned upoutala svou krásnou secesní výzdobou. Kniha s názvem „Sborník hospodářský“ byla vydána v Brně v roce 1898. Nízké číslo v její signatuře G1280  dokazuje to, že sborník byl do našeho fondu zařazen v letech 1925-26. Razítko, které najdeme hned u názvu knihy, dokládá původního majitele, a také nám zároveň říká, že sborník byl používán ke vzdělávání v „Zimní hospodářské škole v Berouně“. Dnes již málokdo ví, že tyto zimní školy byly v minulosti využívány pro chlapce ze selských rodin, kdy vyučování probíhalo v zimních měsících, protože v hospodářství se v tuto dobu sedlák nemusel starat o půdu a na vzdělávání bylo tedy více času. Dívky se zase mohly přes zimu vzdělávat v tzv. zimních „Hospodyňských kursech“, kde se učily, jak vést domácnost, vařit, šít, pečovat o dítě a jiné dovednosti. O tom ale zase v nějakém dalším Okénku…

Kniha se mi dostala do ruky když ji vracel kolega z digitalizace. Náhodně jsme ji otevřela a do oka mi hned padl název kapitoly na straně 47. – Roboty. Nedalo mi to, a kousek jsem přečetla. Nakonec jsem si knihu vypůjčila, protože i předchozí kapitola uvozuje toto téma. Pojďme si připomenout, jak těžké to měli naši předkové a srovnejme s dneškem. Nakonec totiž celkem rychle dojdeme k závěru, že bychom v časech roboty a útisku lidu možná ani žít nechtěli a dnešní doba nám začne připadat o dost snesitelnější. 😊

Robota byla poddanská povinnost pracovat pro vrchnost. Původně svobodní členové společnosti se v průběhu generací měnili v poddané. Jak kníže odměňoval své nejvěrnější členy z válečné družiny, své úředníky a duchovní, rostla tato privilegovaná vrstva, ze které se vytvořila vrstva majetných – šlechta. 

Robota tedy byla práce přikázaná a určená vrchností. Kromě roboty také poddaní platili velké množství dávek, a to nedříve v naturáliích (z toho co vypěstovali nebo v podobě odchovaných zvířat a řemeslných výrobků) a později i v penězích. Roboty a poplatky postupně rostly zejména ve 2. polovině 17. století. A tak místo nejvýše padesáti dnů roboty za rok před bitvou na Bílé hoře, byla vynucována tří až dokonce šestidenní robota týdně! Po potlačeném selském povstání byl 28. června 1680 vydán patent, který zakazoval svalovat všechny daně jen na poddané, zakazoval sváteční a nedělní roboty a stanovoval nejvýše třídenní robotu pod podmínkou, že se musí každý včas dostavovat. Pokud tak neučinil a opozdil se, dostal přidáno nějaký ten den navíc. Ale patent zůstal jen na papíře (Svátek: 1984).

Vrchnost tedy celodenní robotu začala rozdělovat na polodenní a předržovala poddané přes čas. Ze tří dnů tak bylo zase téměř šest. Za přestupky proti patentu nebyly určeny pro vrchnost žádné tresty. Sepisování stížností bylo písařům zakázáno, rovněž tak jejich přímé zasílání panovníkovi.  Malý pokrok byl učiněn r. 1738, kdy robotní den práce byl ustanoven na deset hodin, jen ve žních mohla vrchnost žádat více. Sváteční a nedělní roboty (poselství, hony atd.) se musí odčítat od povinného počtu robotních dní. Opět byla stanovena robota třídenní a jen ve žních týden celý. Ale patent se zase obcházel, jak ty předešlé…

Po povstání lidu proti šlechtě i státu, který daně vymáhal exekucemi i vojskem, vydala Marie Terezie 13. srpna 1775 další patent, přestože samotné povstání bylo vojenskou přesilou potlačeno. Roboty byly vyměřeny dle daní odváděných státu a vrchnost je nesměla zvyšovat. Práce přes čas musela být placena, nedělní a sváteční robota byla zakázána zcela. V zimě se počítal robotní den 8 hodin, v létě 12hodin, s hodinovým odpočinkem. Robotní dny se již nesměly dělit na půldny. 

Robota byla definitivně zrušena s poddanstvím na Říšském sněmu 7. září 1848, ovšem za náhradu, a místo úřadů panských byly zavedeny politické a soudní okresy.  

Sborník je zajímavý zvláště tím, že byl sepsán někým, kdo měl díky předchozí generaci rodičů a prarodičů, s robotou zcela autentické zkušenosti a prožitky. Tyto jsou ale interpretovány s náhledem a znalostmi té doby. Dnes již víme, že ne všude byla vrchnost k lidem krutá, vše se lišilo dle jednotlivých panství a jejich vrchnosti. 

A co zajímavého ještě ve sborníku najdeme?
Zemědělství na Moravě – shrnutí a statistika k roku 1896
Vývoj selského stavu – jak hospodařili naši předkové
Péče o zdraví
Chov dobytka, vepřů, drůbeže
O krmivech pro hospodářská zvířata
Zpeněžení zvířat a výrobků
Zvířecí choroby
Hospodářské stavby
Pěstování ovocných stromů a keřů
Zelinářství
Louky a péče o ně
Hnojiva a hnojení

Budeme rádi, když naše poklady z depozitáře potěší i vaše srdce …… připravila Noriko Bolfová 
 

Zdroje:  

Sborník hospodářský 1898 / sign. G1280. Kniha je dostupná online v naší digitální knihovně na: https://1url.cz/vKq9m

Svátek Josef. Povstání lidu selského v Čechách roku 1680 / sign. F1099