Lípy se zdaleka nenacházejí jen v lese, ale hojně také v parcích, alejích a jsou nedílnou součástí návsí a náměstí po celých českých zemích. Květy lip jsou důležitou součástí tradiční lidové medicíny a především, lípa je naším národním symbolem. S lipami jsme spjati více než s leckerým jiným druhem stromu. 

Nejčastějším druhem v našich lesích a naší krajině je lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). O poznání méně se vyskytuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), která raší a rozkvétá o 14 dní dříve než srdčitá, zároveň je také mohutnější. Lípy se od sebe dají na první pohled rozeznat i umístěním květů. Květy lípy srdčité leží na listech, květy lípy velkolisté visí z větviček dolů. Lípa srdčitá je na líci listů hladká, zcela lysá a tmavě zelená. Zespoda jsou zejména na bázi listu rezavé věnečky chloupků. Lípa velkolistá má listy poněkud měkčí, zpravidla větší a z obou stran sametově chlupaté. 

Ve městech se hojně pěsuje také jihovýchodoevropská lípa plstnatá nebo také stříbrná (Tilia tomentosa). Ta rozkvétá za dalších 14 dní po lípě srdčité. V poslední době se stala obětí internetových fake news: květy jsou prý toxické pro čmeláky. To však není pravda. Skutečností ale je, že velké množství čmeláků, nalákaných výraznou vůní lip plstnatých, umírá na podvýživu, protože se v tomto období rapidně snižuje jejich potravní nabídka.  

V lidové medicíně nachází lipový květ užití v podobě čajů, především při horečnatých onemocněních a infekcích horních cest dýchacích. Přináší úlevu při dráždivém kašli a rozpouští hleny. Má také slabé protizánětlivé a močopudné účinky, podává se k podpoře pocení, květy lípy lze kombinovat s květem černého bezu, květem heřmánku či s mátou. Lipový květ pomáhá také při žaludečních potížích, podporuje tvorbu žluče a žaludečních šťáv, urychluje trávení a zvyšuje chuť k jídlu. Studený lipový čaj má sedativní účinky. Tiší bolesti hlavy (migrény) a působí proti nespavosti. 

Lipový květ je nejlepší sbírat na počátku kvetení jednotlivých druhů. Květy sbíráme na počátku rozkvětu i s listenem. Sušíme je v tenkých vrstvách ve stínu a skladujeme uzavřené v dobře těsnících nádobách. Přestože nebyly doposud zjištěny žádné vedlejší účinky, nedoporučuje se lipový čaj užívat dlouhodobě. Pyl může vyvolávat alergické reakce a u citlivých jedinců se může vyskytnout i kontaktní dermatitida. 

Lípy jsou významný medonosný strom - jednodruhový lipový med má zdela specifické aroma. V předjarním období je možné žvýkat velké pupeny lip, z narašených listů je možné připravit salát.

Z lipového květu lze vyrobit také zajímavé víno. Do pětilitrového demižónu patří 3 hrsti čerstvého nebo usušeného lipového květu, 1 kg cukru, 4 litry vody, 1 citrón a vinné kvasinky. Vodu svaříme s cukrem, zalijeme lipový květ a přidáme plátky citrónu bez kůry a jader a hydratované vinné kvasinky. Po týdnu víno stočíme a necháme dokvasit. Víno má medovou chuť a dá se konzumovat bez ležení. Je dost možné, že se vám podaří vytvořit lipový ocet. Ten je ale také dobrý. 

Pokud se raději osvěžíte nealkem, lze květy lip využít k ovonění vody. Zhruba dvě, tři hrsti čerstvě natrhaných lipových květů na litr studené pitné vody necháme přes noc odstát. Tento výluh pak můžeme dochutit citrónem a trochou cukru, jablečnou šťávou anebo jej využít k přípravě vinného střiku. 

Zdroj: Lesnická práce, 2021, č. 7, s. 26-28