Tento den je jedním ze způsobů, jak na ohroženost rysů upozornit. Rys ostrovid (Lynx lynx) je naše největší kočkovitá šelma. Jeho charakteristickým znakem je hustá srst se skvrnami, černé štětičky na konci uší a také krátký ocas s černou špičkou. Dospělí jedinci dosahují váhy mezi 18 a 30 kg a délky těla od 80 do 130 cm. Je to vynikající lovec, jeho potravou jsou zejména srnci, zajíci, hlodavci, ale dokáže ulovit i jelena. Loví ze zálohy, je totiž schopný se pohybovat velice tiše a nenápadně a přiblížit se ke kořisti na krátkou vzdálenost. Na rozdíl tak od vlka či medvěda, kteří testují hlavně vytrvalost své kořisti, rys testuje její obezřetnost. V České republice je rys celoročně chráněný podle zákona o ochraně přírody a krajiny. 
V minulosti došlo k vymizení populace rysů na našem území především z důvodů aktivního pronásledování, úbytku přirozeného prostředí a rozvoji zemědělství. Během 20. století docházelo díky přirozené migraci ze Slovenska k postupnému návratu rysa na naše území. V 70. letech zároveň proběhlo na Šumavě a v Bavorském lese několik velmi úspěšných reintrodukčních programů, které daly vzniknout současné česko-bavorsko-rakouské populaci. Vlivem velké fragmentace krajiny jsou nyní tyto 2 populace – karpatská, původem ze Slovenska, a zmíněná česko-rakousko-bavorská, téměř úplně oddělené.

V přírodě je možné narazit na stopy rysa nejčastěji ve sněhové pokrývce. Rys má zatažitelné drápy, které se při běžné chůzi do podkladu neotiskují, na rozdíl od stopy vlčí či medvědí. Rysí stopa je oválného tvaru a otiskují se čtyři prstové polštářky.

Monitoring rysa ostrovida je klíčovým nástrojem pro studium jeho chování a pro dobré nastavení jeho ochrany. Nejčastěji se monitoring využívá pomocí fotopastí, telemetrických obojků nebo genetické analýzy. 

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, obrázek: Pixabay