Pěstování GM plodin ve světě pokračuje - podaří se díky nim naplnit cíle OSN?

I v roce 2019 se geneticky modifikované (GM) plodiny pěstovaly ve světě na významné ploše. Zpráva mezinárodní organizace International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA) z 30. listopadu t.r. uvádí, že se jednalo o 190,4 milionu hektarů. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému poklesu, který však lze vysvětlit tím, že u předních producentů dochází k postupné saturaci ploch GM odrůdami.

GM plodiny také stále nejsou přijímány ve všech částech světa (zejména díky odmítavému přístupu EU), a tak se prozatím ani nedaří naplnit jejich potenciál s ohledem na globální zabezpečení dostatečného množství kvalitních potravin. 

Nenaplněné cíle OSN v oblasti globálního zabezpečení potravin 

Zpráva Organizace spojených národů (OSN) z roku 2019, týkající se globálního zabezpečení potravin (State of Food Security and Nutrition in the World 2019) odhalila, že se nedosáhlo rozvojových cílů tisíciletí a že v roce 2018 bylo na světě stále více než 820 milionů lidí trpících hladem. Bude tedy obtížné dosáhnout cíle „Zero Hunger“ do roku 2030. Zpráva také ukázala, že pokles hladu, který svět zažíval více než deset let, skončil a že hlad opět roste. Globální úroveň rozšířenosti podvýživy se stabilizovala, absolutní počet podvyživených lidí bohužel ale nadále pomalu roste.

Dle zprávy OSN bohužel více než 2 miliardy lidí nemají pravidelný přístup k bezpečné a výživné stravě v dostatečném množství, a to překvapivě včetně 8% populace v Severní Americe a Evropě. Poklesy ekonomik a zpomalení jejich růstů výrazně ovlivnily pravděpodobnost závažné potravinové nejistoty a podvýživy a tento efekt je v krajinách s nízkými příjmy o 20 % vyšší. Celosvětovou produkci potravin navíc silně ovlivňuje změna klimatu - celkově by meziroční změny klimatických faktorů mohly vést až k 20 – 49 % výkyvům výnosů.

OSN odhaduje, že společné působení současných výzev, se kterými se musí lidstvo potýkat (jako je zvyšující se počet obyvatel, politická nestabilita, degradace přírodních zdrojů, nucená migrace z farem do městských komunit a probíhající pandemie COVID 19), bude mít významný dopad na zajišťování potravin, a to by mohlo globálně ještě zvýšit problémy s hladem a podvýživou.

Opatření musí zahrnovat spolupráci zemědělství, potravinářství, oblasti péče o zdraví, o vodu a hygienických opatření. Doprovázené pak opatřeními v oblasti politiky, v oblasti sociální ochrany a plánování rozvoje hospodářské politiky. Tato opatření by měla být, dle zprávy, odvážnější a výraznější než doposud.

GM plodiny přispívají k zabezpečení potravin, udržitelnosti a řešení změny klimatu

Jako jedno z účinných řešení výše uvedených problémů se nabízí i GM plodiny. Zpráva ISAAA z listopadu letošního roku (opakovaně) poukazuje na vyčíslené přínosy jejich pěstování ve světě:

  • zvýšení výnosu plodin o 822 milionů tun v hodnotě 224,9 miliard USD v letech 1996–2018; a 86,9 milionů tun v hodnotě 18,9 miliard USD pouze v roce 2018;
  • zachování biologické rozmanitosti - v letech 1996 až 2018 se díky jejich pěstování ušetřilo 231 mil. ha půdy a v samotném roce 2018 24,3 mil. ha půdy;
  • zajištění lepšího životního prostředí - nepoužití 776 mil kg pesticidů za roky 1996-2018 a v samotném roce 2018 úspora 51,7 mil. kg pesticidů; vyjádřeno v procentech - používání pesticidů se snížilo o 8,3 % v letech 1996–2018 a o 8,6 % pouze v roce 2018; snížení EIQ (kvocient dopadu na životní prostředí, Environmental Impact Quotient) o 18,3 % v letech 1996--2018 a o 19 % v samotném roce 2018
  • snížení emisí CO2 v roce 2018 o 23 miliard kg, což odpovídá vyřazení 15,3 milionu automobilů z provozu na jeden rok; a
  • pomoc při zmírňování chudoby díky zlepšení ekonomické situace 16 – 17 milionů drobných farmářů a jejich rodin v celkovém počtu > 65 milionů lidí, kteří patří mezi nejchudší na světě (Brookes a Barfoot, 2020).

GM plodiny ukázaly, že mohou přispět ke strategii „udržitelné intenzifikace“ upřednostňované mnoha vědeckými akademiemi po celém světě. Ta umožňuje zvýšit produktivitu a produkci na současných 1,5 miliardách hektarech orné půdy, čímž se ušetří lesy a zachová biologická rozmanitost. GM plodiny jsou nezbytné, ale nejsou všelékem, a dodržování správných zemědělských postupů (jako je střídání plodin a zvládání rezistence) je jak pro GM plodiny, tak pro konvenční plodiny nezbytností.

Zdroj: BIOTRIN

 
 

Odebírat novinky

souhlasím s GDPR