Lesy v ČR se v posledních letech potýkají s rozsáhlými kalamitami v převážně smrkových a borových porostech. Vzhledem k reálným scénářům vývoje klimatu je třeba hledat možnou částečnou náhradu za ustupující hospodářské dřeviny i mezi introdukovanými druhy. Za jednu z perspektivních dřevin ve středoevropských podmínkách je považována douglaska tisolistá. Její zastoupení v našich lesích by se ze stávajících ca 0,2 % mohlo v budoucnu zvýšit až na úroveň 5 %, ve střednědobém horizontu však není příliš reálné dosáhnout zastoupení přes 2 %.
Douglaska vykazuje poměrně širokou ekologickou amplitudu, obecně je považována za relativně odolnou vůči suchu, ačkoli její růst je suchem rovněž negativně ovlivňován. Svou objemovou produkcí na široké řadě stanovišť předčí naše domácí hospodářské dřeviny a poskytuje velmi kvalitní dřevní surovinu.
Její vliv na biodiverzitu domácí podrostní flóry je malý až zanedbatelný. I když je třeba říci, že její působení na faunu je spíše méně probádané a spekuluje se o možném negativním vlivu na ornitofaunu. V porovnání s domácími jehličnatými dřevinami douglaska také příznivěji ovlivňuje půdu, může ale také zvyšovat nitrifikaci.
Na širokém spektru stanovišť je její invazní potenciál pravděpodobně malý až zanedbatelný. Přesto je zapotřebí mu i do budoucna věnovat pozornost, a to především na živinově chudších stanovištích s rozvolněným porostním zápojem.
Současným trendem lesního hospodářství je zakládání a pěstování druhově pestrých porostů, u kterých se předpokládá vyšší odolnost proti nepříznivému působení globální změny klimatu. I douglasku je doporučováno pěstovat ve směsích, a zabránit tak monokulturnímu pěstování této introdukované dřeviny mimo jiné s cílem eliminovat její výrazný odběr živin při rychlém růstu.
Douglaska je ovšem jen částečně stín tolerující dřevinou a hrozí tak nebezpečí, že na určitých stanovištích ve směsi s některými domácími v mládí rychleji rostoucími dřevinami bude předrůstána a bez adekvátních výchovných zásahů dojde ke zhoršování její kvality a vitality nebo dokonce k jejímu vymizení.
Pro ověření tohoto předpokladu vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., experimentálně vyhodnotili vliv výchovných zásahů na růstovou reakci a prosperitu douglaskových mlazin původem z přirozené obnovy na živinově i srážkově relativně chudých stanovištích. Vědci posuzovali vývoj v porostu s dominantním zastoupením douglasky a porostu, kde je douglaska ve směsi s borovicí lesní.
Získané výsledky publikovali v článku "Růst douglasky tisolisté v mlazinách v závislosti na výchově a konkurenčním tlaku borovice lesní na živinově chudších stanovištích", který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2024, který si můžete přečíst ZDE.
Zdroj: www.enviweb.cz