Milí čtenáři a vážení přátelé Knihovny Antonína Švehly, dnes na tomto místě najdete nikoliv Okénko do depozitáře, ale rovnou ,,OKNO DO HISTORIE NAŠÍ KNIHOVNY‘‘. Knihovna Antonína Švehly slaví! Této vznešené dámě je úctyhodných 95 let – to je věk, kdy může slavit i bilancovat zároveň…

Pojďme ovšem na úplný začátek. První doložená zmínka o úmyslu zřídit zemědělskou knihovnu se nachází ve Statutu Československé akademie zemědělské (ČAZ) z 29. listopadu 1924. Za otce této myšlenky je považován dr. Edvard Reich, který stál u zrodu ČAZ a zasadil se významným způsobem o výstavbu Domu zemědělské osvěty. V prosinci téhož roku se konalo ustavující valné shromáždění ČAZ. Československá akademie zemědělská byla současně i zřizovatelem knihovny. Řízením příprav k jejímu založení byl pověřen dr. A. Krejčík a bylo zahájeno shromažďování a knihovnické zpracování publikací. Vzniklý fond byl dočasně přestěhován do Státního zemědělského archivu ve strahovském klášteře. Klíčovým se stal rok 1926, kdy byl vytvořený knižní fond přestěhován do nově postaveného a od počátku velkoryse pojatého Domu zemědělské osvěty v Praze na Vinohradech. Již samotný výběr architekta Josefa Gočára byl zárukou, že půjde o krásnou stavbu, která bude důstojně reprezentovat resort zemědělského školství. Dnes je považována za jednu z perel pražské architektury a je pro své nesporné kvality hojně navštěvována (Den architektury, Den otevřených dveří ČAZ).

Dne 11. června 1926 byl schválen Statut knihovny a 6 knihovních řádů, tím byla oficiálně založena Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítárna ČAZ. Slavnostní otevření Domu zemědělské osvěty bylo naplánováno symbolicky na 28. říjen 1926. Tzv. Modrý salonek ve druhém patře přivítal tehdy, nedlouho předtím, vzácného hosta – prezidenta T.G. Masaryka. Samotná knihovna byla pro odbornou veřejnost otevřena 13. ledna 1927 a pro veřejnost nejširší 18. března 1928. Nenašli bychom ji ovšem na stejném místě jako dnes. Její původní umístění bylo v dnešním velkém přednáškovém sále, neboť nedílnou součástí knihovny byla i čítárna. Tento prostor ale přestal časem vyhovovat a knihovna se přemístila do stávajících prostor. Knižní fond se čile rozrůstal i díky přejatým knihovnám z různých institucí. Jako první byla převzata inspektorská knihovna ministerstva zemědělství, bylo rovněž získáno právo na duplikáty vyřazené ze státních vědeckých knihoven a velké množství knih došlo ze zemědělských škol.

Slibný rozvoj knihovního fondu zastavila válka. Začátkem roku 1942 bylo omezeno a posléze zaniklo půjčování do zahraničí. V roce 1943 tragicky zahynul duchovní zakladatel a neúnavný propagátor knihovny, dlouholetý předseda knihovního kuratoria a generální sekretář ČAZ dr. Edvard Reich. Nedostatek papíru (a financí) zřetelně omezil i vydávání nových knih, svědkem jsou přírůstkové seznamy, které jsou o poznání chudší. Nejhorší zkoušku ale měla knihovna teprve před sebou: 14. února 1945 byl Dům zemědělské osvěty přímo zasažen při americkém náletu na Prahu. Knihovna však měla štěstí. Puma nevybuchla a poničená část budovy s velkým sálem, kde byla původně situovaná čítárna, byla po válce obnovena. V samotné knihovně, jak znělo ve zprávě, došlo jen ke ,,škodám na zařízení a povahy stavební‘‘, knihovní fond však poškozen nebyl. Do konce května byl přerušen provoz knihovny a k jeho plnému obnovení došlo až 15. září 1945.

Poválečný vývoj byl charakterizován nákupem většího množství ruskojazyčné literatury, včetně spisů V.I. Lenina. V roce 1949 čítá knihovna 200 000 svazků. Koncem roku 1956 je ve zprávě ČAZ konstatováno, že knihovní fond je nevhodně uložen a je třeba hledat další skladovací prostory mimo Prahu. V následujícím roce se mění i název knihovny na Ústřední zemědělská a lesnická knihovna (ÚZLK). Celý vývoj od padesátých let do konce normalizace je plný různých změn názvů a příslušnosti k institucím. To naštěstí nic nemění na základní funkci knihovny, jakou je rozšiřování knihovního fondu a bibliografie, půjčování knih, časopisů a poskytování informačního servisu pro běžné uživatele, výzkumné ústavy a státní správu. Knihovna také zaváděla nové služby, např. v roce 1954 se ruší přímé zasílání knih a zavedla se meziknihovní výpůjční služba (MVS).  Založen byl nový specializovaný knihovní fond výročních a výzkumných zpráv výzkumných ústavů. V roce 1961 bylo zahájeno budování jednotné čs. zemědělské sítě. Bylo vydáno knihovnické minimum ,,Budování odborných knihoven JZD‘‘ a ,, Podnikové útvary vědeckotechnických informací na zemědělských závodech – technické knihovny‘‘. V roce 1966 zahájena nová služba ,,Current Contens‘‘ (umožňuje zaslat klientovi jen obsah nového čísla časopisu) a následné kopírování vybraných článků. Vývoj kancelářské techniky umožnil zahájit mikrofilmovou a fotokopírovací službu. Trvají však prostorové problémy, obsáhlý fond si již vyžádal přesunutí části knih do depozit v Encovanech, Souticích a Mstěticích. Vzrůstá zájem o reprografické služby (1972). Byly zrušeny absenční výpůjčky časopisů běžného roku (1981). Přelomový rok 1989 a následné roky jsou rovněž plné změn. Mění se organizační struktura, přichází kádrové změny. Je zpracován nový projekt pro depozitum v Kojeticích a posléze byly zahájeny i stavební práce. Vypracován byl také projekt rekonstrukce prostor knihovny a zahájena její přestavba. Knihovna se stává členem mezinárodní sítě zemědělských knihoven AGLINET.

Další vývoj knihovny po roce 2000 probíhá již v duchu nových technologií, kde se vše odehrává postupně na PC a tento trend vlastně stále pokračuje. Nyní se zpracovávají vybrané jednotky z historického fondu do digitální podoby a je možné si je pročíst na platformě KRAMERIUS, některé přímo z domova, jiné ze studovny. Vybrané vzácné knihy jsou také restaurovány, pokud na nich zub času zanechal následky, je třeba je vrátit zpět do dobré kondice. Jiné jsou uloženy ve speciálních ochranných krabicích z nekyseleného papíru. Pečlivě se staráme ale o všechny kousky, vždyť tu po nás zůstanou, jako svědectví hodnot. Máme je uložené z velké části v našem depozitu v Kojeticích, abychom jim zajistili ty nejlepší podmínky pro skladování. Novější knihy máme včetně tištěných časopisů ve třech skladech zde v Praze, aby byly co nejrychleji po ruce. Zejména zahraniční časopisy jsou také přístupné pro naše klienty on-line. Celkem zde mají naši čtenáři k dispozici více jak milion publikací! Spolupracujeme s mnoha institucemi, např. Českou zemědělskou univerzitou, Národním zemědělským muzeem, poskytujeme servisní služby pro pracovníky ministerstva zemědělství, jež je naším zřizovatelem. V posledních letech si k nám našli cestu i menší školáci a předškolní děti, pro které je vždy připraven nějaký zajímavý program. Novinkou pro tyto nejmenší čtenáře, je nově vybudovaná knihovnička s publikacemi pro děti. Jsou tak krásné, že často přistihnete dospělé, jak v nich se zájmem listují. Pro dospělé návštěvníky připravujeme různé přednášky a pravidelně každý měsíc, přímo v naší studovně, pořádáme výstavy. Účast na těchto akcích není vázána na registraci v knihovně, jedná se o veřejně přístupné akce. Od 1.10.2018 do 1.10.2019 probíhala za plného provozu zatím poslední obsáhlá rekonstrukce studovny. Výsledkem je krásný, prosvětlený a otevřený multifunkční prostor, který reflektuje požadavky současnosti a přitom ctí tradici zachováním řady původních Gočárových prvků. Myslím, že by to muselo potěšit i samotného Antonína Švehlu, jehož jméno knihovna již řadu let hrdě připomíná. Byl jedním z mužů 28.října, kteří v čele s prezidentem Masarykem budovali nově vzniklý stát.

A jak tedy vypadá Knihovna Antonína Švehly dnes? Na svůj věk 95 let vůbec nevypadá! 😊… Jde s dobou a její poslání je stále aktuální. Je tu nejen pro odborníky z oboru zemědělského, ale pro všechny milovníky přírody. JE TU PRO NÁS…

připravila Noriko Bolfová (KAŠ)

Soupis literatury k tématu: 

Historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny… / Soňa Bartošová / C34630c

Masaryk ve fotografii… / Karel Čapek / SK436

Masaryk osvoboditel / sborník / MLD688

Švehla ve fotografii / Rudolf Halík / LZC3353

Švehlovou cestou k lepší budoucnosti… /Jindřich Žilka / D9924

Švehlův večer (příručka k oslavám)  /Josef Horák / LS267/23

Josef Gočár / Zdeněk Lukeš… / C52567

Věstník ČAZ II. / 1926 – Edvard Reich / C30508/2

Zemědělská výchova… / Edvard Reich / LZD1266

Třicet let české zemědělské družstevní práce / Rudolf Hůlka / B199a 

A mnohé další publikace najdete v katalogu KAŠ.