Zlom nastal s obdobím doby bronzové, kdy vznikala první bronzová oradla tažená dobytkem. V době železné začal tzv. trávopolní systém, tj. pole několik let využívaná se nechávala ležet ladem a používala se jako pastvina.
V období stěhování národů prodělala zemědělská technika velký rozvoj. Tehdy již bylo orné nářadí s kovovými částmi. Důležitým pokrokem byla změna zapřahání potahů a využití vodní síly. Raně feudální období přineslo novinku při zapřahání do pluhu pomocí chomoutu, kdy se dobytek zapřahal postrojem tzv. jařmo neboli krumpolec.
Ve vrcholném středověku byl vytvořen tzv. trojpolní systém, kdy byl úhor střídán po třech letech. Základním schématem tohoto systému bylo jař-ozim-úhor. Jako nářadí se využívalo rádlo, asymetrická radlice jako základ záhonového pluhu, pro vláčení se používaly brány, ke kosení trávy krátké kosy a srpy, k sečení obilí větší a tenčí srpy. Masivně se objevovaly vodní a větrné mlýny.
Předbělohorská doba znamenala zlatý věk pro zemědělství. Zejména v důsledku technického pokroku byl nejrozšířenějším nástrojem pluh, dále pak to byly rádla a háky, dřevěné válce a brány. Objevily se také první pokusy práce s víceradličným pluhem.
Rozhodující pro rozvoj zemědělské techniky byla druhá polovina 18. století a poté 19. století. Objevují se pýrové hrábě, rýhový válec, kolová řezačka, secí stroje, čistící mlýnky, první celokovový pluh. V tomto období se o zemědělské technice mnoho publikovalo, což mělo velký vliv na jeho rozvoj. Mimo jiné v této epoše společnost zaznamenala zajímavé zemědělské vynálezy: ruchadlo a první traktor.
Ve druhé polovině 19. století bylo zásadní uplatňování větší potažní síly a nové pohonné zdroje. Významné bylo využívání žentouru a zavádění motorů. Vznikaly nové vynálezy a rozvíjelo se nové průmyslové odvětví, tzv. zemědělské strojírenství. Zřizovaly se firmy na zemědělské stroje, např. firma F. Frenzel, firma A. Valenta, Schwarzenberská továrna na zemědělské stroje a další.
Na počátku 20. století se zemědělská technika prudce rozvíjí. Objevují se nové firmy jako např. Wichterle-Kovařík z Prostějova, Laurin & Klement z Mladé Boleslavi, Svoboda z Mladé Boleslavi, plzeňská Škodovka a Zetor Brno. Velký význam měly tzv. Veřejné ústavy ke zkoušení hospodářských strojů. Vyvíjela se problematika meliorací a elektrifikace zemědělství, mezi pohony dominuje motor a později elektřina.
Za druhé světové války pozorujeme značnou stagnaci v rozvoji a využívání zemědělských strojů. Po druhé světové válce je zaznamenán pokus o vracení se k situaci před válkou, který je však přerušen procesem zestátnění po roce 1948. Období po roce 1948 lze dělit na tři vývojové trendy:
1) 1949-1960 – socialistická přestavba spolu se zřizováním JZD
2) období do roku 1975 – sledování materiálně-technické základny za účelem dostatku potravin
3) do roku 1989 – koncentrace zemědělské výroby a specializace. Dále se všeobecně rozvíjí mechanizace a chemizace a vytvářejí se nová konstrukční řešení strojů. Na jedné straně je sice znát velký vědecko-technický pokrok, ale na druhé straně jsou některé vynálezy likvidovány a některé programy byly přesunuty do jiné lokality.
Z historie zemědělských staveb
Významný rozkvět zemědělských budov byl zaznamenán v období renesance. Vznikaly různé hráze, kanály, stoky a tím se rozvíjela rybniční soustava. Kromě toho se stavěly i pivovary, mlýny, hamry, sklárny a papírny. V důsledku třicetileté války je znát velký rozkol v zemědělství, kdy byly zřízeny první katastry nemovitostí. Mezi tehdejší katastry patřily Berní rula, Tereziánský katastr, Josefínský katastr a Stabilní katastr.
Za doby vlády Marie Terezie měla velký význam reforma týkající se tzv. „raabizace“. Reforma spočívala v tom, že byly rozparcelovány, rozprodány nebo pronajaty dvory. Vznikly tak tzv. dominikální vesnice. Hlavním účelem celé reformy bylo povzbudit tehdejší zemědělství poničené za třicetileté války. Zrušení roboty v 18. století přineslo i změny v zemědělských technologiích, které se promítlo i do ustájení a krmení dobytka. Mění se proto uspořádaní zemědělské usedlosti - ta se skládá ze dvora, který je obestavěn uprostřed s hnojištěm z obou stran. Ke dvoru jsou přistavovány nové stavby: chlévy, sýpky, stodoly a kolny.
Průmyslová revoluce spolu s několika pozemkovými reformami v 19. století má za následek diferenciaci a specializaci v oblasti zemědělských budov, kdy se chlévy a stáje začínají členit podle druhů zvířat. Zároveň se k těmto budovám přičleňují přípravny krmiv, mléčnice, hnojiště a močůvkové jímky, silážní jámy. Jako sklady fungují stodoly a sýpky. Kromě toho se budují objekty pro skladování mléka, masa a brambor. Existují také stavby pro zemědělské stroje: kolny, kolárny, kovárny a strojní dílny. Průmyslové zpracování zemědělských produktů si vyžádalo nové stavby jako jsou např. mlékárny, sýrárny, škrobárny, lihovary, cukrovary, pivovary, sladovny, sušárny a konzervárny.
Roku 1919 byl ustanoven tzv. záběrový zákon, díky kterému do záboru bylo zařazeno 4 miliony půdy. Polovina zabrané půdy byla však vrácena a vznikly tzv. zbytkové statky. Proto můžeme mluvit o charakteristické roztříštěnosti v otázce zemědělské půdy za první republiky.
Po druhé světové válce byly tendence vrátit zemědělské hospodaření do původní podoby. Po roce 1948 je základním rysem zemědělství kolektivizace. V 50. letech vznikají první družstva, v 60. a 70. letech dochází ke slučování a diferenciaci družstev a ke vzniku nových specializovaných středisek. Od roku 1970 do roku 1989 se rozvíjí spolupráce mezi jednotlivými zemědělskými středisky. Klasické pavilónové stavby jsou nahrazeny jedno a vícepodlažními monobloky s využitím oceli, železobetonu a lepeného dřeva. Mimo jiné nastává rozpor mezi novými moderními stavbami a stavbami historickými.
V situaci po roce 1989 se řeší především otázky majetkoprávních vztahů, transformace a restrukturalizace zemědělství. V současné době je v Česku 85% půdy v osobním vlastnictví. Zemědělská družstva se proměnila v obchodní společnosti, družstva, soukromé farmáře a státní podniky.
POUŽITÉ ZDROJE
DÝR, Petr. Zemědělské stavby v České republice: vývoj a budoucnost využití = Agricultural constructions in the Czech Republic - development and future utilization: zkrácená verze Ph.D. Thesis. [Brno: VUTIUM, 2005]. 30 s. Vědecké spisy Vysokého učení technického v Brně. PhD Thesis, sv. 322. ISBN 80-214-2964-X.