S příchodem jara se pražská příroda zezelenala, rozkvetla a rozbzučela se. S přívětivými teplotami se do neúnavné práce daly miliony našich hmyzích sousedů, aby sesbíraly nabízený nektar a jen tak mimochodem opylily květy, a tím zajistily novou úrodu ovoce, zeleniny, ale také tvorbu nových semen divoce rostoucích rostlin.

A kdo tito hmyzí sousedé jsou? Tuto otázku rozkrývá nová kampaň hl. m. Prahy na podporu opylovatelů v Praze s názvem „Bzzz… Pomáháme hmyzu, uzdravujeme krajinu“.
Většina lidí se domnívá, že nejdůležitějším opylovatelem v naší přírodě je včela medonosná, která nám navíc poskytuje med, vosk a další produkty. Ovšem není to zdaleka tak jednoduché.

Vztah rostlina – opylovatel se vyvíjel velmi dlouhou dobu, a proto vzniklo hodně užších vztahů. Jinými slovy řada rostlin přizpůsobila své květy tvaru těla konkrétního hmyzu tak, aby si zajistila donesení pylu od jiné rostliny svého druhu. A obráceně: některý hmyz se přizpůsobil konkrétním květům. Každý opylovatel se na květu chová jinak, a to je také důležité. Každá skupina opylovatelů má také jiný způsob života, což vede k rozdílným způsobům opylení. V přírodě tedy máme mnoho specialistů, bez kterých by volná krajina i naše plodiny výrazně zchudly a došlo by k nabourání rovnováhy ekosystémů.
Mezi hlavní skupiny opylovatelů patří čmeláci, kteří vylétají už za 8 °C, zatímco včela medonosná se k opuštění úlu chystá teprve při 12 °C, což ve výsledku znamená, že čmeláčí opylovací období trvá o 20–25 % déle. Čmelák navíc svým bzučivým stylem letu rozvibruje rostlinu, a tím uvolní velké množství pylu. Toto chování je ideální styl například pro opylení rajčat.

Další zajímavou a známou skupinou jsou motýli, kteří díky velmi dlouhému sacímu ústrojí dosáhnou na nektar v dlouhých trubkovitých květech, do kterých se jiní opylovatelé nedostanou.
Včely samotářky jsou velmi efektivní opylovatelé například pro květy vojtěšky. Významný přínos mají i pro produkci ovoce v sadech. Například ve Velké Británii odhadují podíl opylení jabloní samotářskými včelami na 58 %, zatímco včely medonosné se podílejí nanejvýš 28 %.

V neposlední řadě je třeba připomenout pestřenky, které ačkoliv vypadají jako malé vosičky, jsou zcela neškodné. Tento drobný hmyz dokáže při migraci urazit velké vzdálenosti a po cestě opylí květy nepříbuzných jedinců. Larvy pestřenek jsou dravé a živí se mšicemi a dalšími parazity na rostlinách. Pestřenky jsou tedy neocenitelnými pomocníky v zahradách.
Všechny uvedené a další skupiny opylovatelů, si zaslouží naši pozornost a v mnoha případech i naši pomoc, protože na bedrech těchto drobných živočichů leží zdraví naší biodiverzity a s tím i zdraví ekosystémů.

Informace o hlavních skupinách opylovatelů, typy, jak jim pomoci a další informace týkající se opylovatelů naleznete na www.zelenaproprahu.cz.