Krušné hory hostí jednu z nejvýznamnějších populací tetřívka obecného na území České republiky, na jejíž prosperitě je mimo jiné závislý výskyt daného druhu na saské straně Krušných hor. I přes ochranu tetřívka obecného prostřednictvím vymezených ptačích oblastí na české i saské straně Krušných hor, prodělává krušnohorská populace v posledních letech pokles početnosti.
V srpnu 2024 proto přistoupili ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a saský státní ministr pro energie, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství Wolfram Günther k uzavření společného memoranda o záměru přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany tetřívka obecného, kterým deklarovali potřebu posílení aktivní koordinované spolupráce na ochraně tetřívka obecného na území Krušných hor. K Prohlášení se dále připojily Lesy ČR, s. p. a Státní lesy Svobodného státu Sasko, jako klíčoví partneři pro zajišťování ochrany tetřívka obecného na státních pozemcích v lesích.
„Uzavření memoranda je významným krokem k zintenzivnění přijímání koordinovaných opatření ve prospěch tetřívka obecného na území Krušných hor, zejména v oblasti péče o biotopy tohoto opeřence. Tetřívek obvykle vyhledává krajinu s rašeliništi, navazujícími rozvolněnými lesy i otevřenými plochami horských luk. Protože vhodná stanoviště rašelinišť byla v minulosti často narušena a rozvolněné porosty postupně zarůstají, přicházejí tito ptáci o potřebné prostředí k životu. Neprospívají jim ani vysoké stavy lišky obecné, prasete divokého a dalších predátorů, kteří významně negativně ovlivňují hnízdní úspěšnost a přežívání ptáků,“ konstatuje ministr Petr Hladík.
Memorandum si klade za cíl omezování působení jednotlivých faktorů ohrožujících tetřívka, jako základního předpokladu zastavení úbytku jeho početnosti. Mezi nejvýznamnější a nejpotřebnější opatření patří obnova rašelinišť a vhodné struktury navazujících lesů. Takováto opatření budou přínosem i z hlediska zadržování vody v krajině, potřebné revitalizace lesů v Krušných horách a z mnoha dalších aspektů.
„V minulém století u nás došlo ke katastrofálnímu zmenšení plochy obývané tetřívkem a jeho rozšíření se zredukovalo na několik málo horských oblastí hlavně v českém pohraničí. Tetřívci paradoxně našli nejlepší podmínky v imisemi poškozených a následně lesníky obnovovaných lesních porostech především v Krušných a Jizerských horách a v současnosti je tedy nezbytné spolu s revitalizací lesů věnovat zvýšenou pozornost také zachování a podpoře těchto posledních populací tetřívka,“ doplňuje ministr Marek Výborný.
Pro praktické naplňování Prohlášení byla zřízena pracovní skupina, složená ze zástupců výše uvedených subjektů a dalších expertů, na ochranu tetřívka obecného. Tito odborníci se budou pravidelně scházet za účelem společného plánování opatření na ochranu tetřívka obecného a zajišťování monitoringu jeho druhu na zmíněném území.
Značnou část Krušných hor spravují Lesy ČR. V posledních letech intenzivně spolupracují se saskými státními lesníky. „Společně se věnujeme i ochraně tetřívka a přeshraniční výměna zkušeností je vždy inspirativní. Důležitá jsou ale opatření, která tetřívkovi zlepší životní podmínky. Na naší straně hranice jsme tedy vytipovali tři oblasti s několika desítkami hektarů, v nichž chceme revitalizovat rašeliniště, rozvolňovat porosty a vysazovat dřeviny, jako je jeřáb ptačí nebo bříza pýřitá. Je tam ale taky třeba snížit tlak predátorů, například černé zvěře, lišek či kun. Jako perspektivní se proto jeví chov v oboře Fláje, ve které nyní hospodaříme ve vlastní režii. Vycházíme také z doporučení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. A důležité je i usměrnění pohybu turistů, takže v místech, kde tetřívek toká nebo vyvádí mladé, navrhneme přeznačení turistických tras,“ uvádí generální ředitel Lesy České republiky, s. p. Dalibor Šafařík.

Zdroj: Agris.cz - agrární www portál