V dnešním díle nahlédneme do monumentální barokní encyklopedie Georgica curiosa, jejímž autorem je Wolfgang Helmhard von Hohberg.
Voják, exulant a vášnivý hospodář
Autor spisu, Wolfgang Helmhard von Hohberg (1612 - 1688), pocházel ze šlechtického rodu Hochbergů z Dolního Rakouska. Brzy osiřel a byl vychováván u svých příbuzných. Ve věku dvaceti let vstoupil do císařského vojska a jako voják prošel bojišti třicetileté války v Čechách, Sasku, Pomořansku i Meklenbursku, přičemž roku 1641 vojenskou službu opustil v hodnosti kapitána. Následně převzal rodinný statek Süßenbach an der Thaya a svůj majetek rozšířil o další statky. Jelikož byl protestantského vyznání, musel roku 1664 kvůli pronásledování protestantů opustit Rakousko i své statky a odejít do exilu v bavorském Řezně.
Vznik a struktura encyklopedie Georgica curiosa
Na svém stěžejním encyklopedickém díle pracoval Hohberg celých 22 let mezi roky 1660 a 1682. Původně zamýšlel složit zemědělskou didaktickou báseň po vzoru Vergiliových Georgik (Zpěvů rolnických). Přátelé ho však přesvědčili, aby sepsal komplexní naučné dílo. Psaní na čas přerušil, aby se mohl hlouběji věnovat studiu zemědělské literatury i získávání praktických zkušeností při vlastní správě statků.
Kniha poprvé vyšla roku 1682 v Norimberku pod názvem Georgica curiosa. Das ist: Umständlicher Bericht und klarer Unterricht Von dem Adelichen Land- und Feld-Leben. Skládá se ze dvou dílů o šesti svazcích:
První díl nese název „Dům a zahrada“.
Druhý díl nese název „Pole, dobytek, les a lov“.
Vydání z roku 1687 přineslo rozšíření o přibližně 400 stran pod názvem Georgica curiosa aucta a pozdní vydání z roku 1715 bylo nakladatelem doplněno ještě o třetí svazek obsahující kuchařku. Německy psané dílo je mimořádné i svou výtvarnou stránkou – doprovází ho množství vzácných ilustrací, mědirytin, dřevořezů a technických nákresů.
Encyklopedie života 17. století: Od správy majetku po roli ženy
Spis přináší pestrou škálu praktických rad určených pro šlechtické majitele statků i hospodáře. Autor se věnuje správním a právním otázkám, jako jsou pozemkové knihy, daně, soudnictví. Podrobně popisuje stavbu a provoz pivovarů, sladoven, cihelen, mlýnů, hostinců či sklepů a budování cest a mostů. Pokrývá témata chovu zvířat, trhů, zemědělství, lesnictví, myslivosti a zřizování obor, ale věnuje se i obraně proti epidemiím, válce či rozvržení prací v jednotlivých obdobích roku.
Kniha je současně cenným svědectvím o dobovém nahlížení na rodinu a rozdělení společenských rolí. Ačkoliv staví muže do pozice nadřazené hlavy domácnosti, vyzdvihuje roli ženy (hospodyně) jako zcela nezastupitelnou. Hohberg výslovně uvádí, že hospodářství bez ženy je jako „den bez slunce, zahrada bez květin nebo voda bez ryb“ a že bez její pomoci nemůže být řádně vedeno. Ženě vedle domácích prací (pečení chleba, vaření, konzervování) připisuje také klíčovou úlohu domácí lékařky.
Georgica curiosa jako klasické dílo žánru Hausväterliteratur
Z hlediska literární historie představuje Georgica curiosa jeden z nejvýznamnějších vrcholů žánru Hausväterliteratur (literatury pro hospodáře). Tento žánr odborné poradenské literatury vzkvétal v německojazyčném prostředí od 16. do 18. století (s hlavním obdobím rozkvětu mezi lety 1660 a 1730). Propojoval nauku o správě domácnosti (Ökonomik) s podrobným výkladem zemědělství, chovu dobytka, lesnictví, myslivosti i včelařství.
Pojem „Hausväterliteratur“ vytvořil v 19. století agronomický historik Carl Fraas. Žánr vycházel z luteránského pojetí „hospodáře“ (Hausvater) a koncepce „celého domu“ (das ganze Haus), kde domácnost představovala ucelenou právní, sociální a hospodářskou jednotku. Tato díla měla převážně kompilativní charakter a stavěla na antických tradicích (např. Aristotelově Oikonomii) i starších rukopisech. Během 18. a 19. století s nástupem kameralismu, merkantilismu a specializovaných příruček tento žánr postupně zanikl.
