Zapomenuté provládní noviny z revolučního roku 1848
V depozitáři naší knihovny se podařilo identifikovat ojedinělý tisk z revolučních let 1848–1849. Jedná se o tiskovinu, která nabízí cennou historickou sondu do mediálního a politického boje poloviny 19. století. Sledovaný titul během své krátké existence celkem třikrát změnil název. Jeho původní záhlaví znělo Wesnické nowiny z Čech s podtitulem nedělnj list pro oswětu a wzdělánj wenkowského lidu. Jednalo se o týdeník, který vycházel od počátku března do konce května roku 1849.
Vládní hlas proti liberálnímu proudu
Po zrušení předběžné cenzury v březnu roku 1848 zažívala česká žurnalistika mimořádný rozmach. Zatímco se však většina nově vznikajících listů řadila k liberálnímu či radikálně-demokratickému proudu, Wesnické nowiny z Čech se vydaly opačným směrem. Toto periodikum se jasně profilovalo jako tiskovina hájící vládní a šlechtické zájmy.
Vycházelo s přímou podporou tehdejší Císařské a královské Vlastenecké hospodářské společnosti. Hlavní tváří a redaktorem listu byl úředník a hospodářský inspektor František Josef Schopf. Ten na počátku roku 1849 přišel s myšlenkou vytvořit populární, avšak konzervativní list pro venkovské čtenářstvo. Noviny měly primárně usnadňovat hospodaření na venkovských statcích prostřednictvím praktických rad a nápadů, zároveň však plnily i politický úkol – působit na venkovské obyvatelstvo v duchu loajality k vídeňskému dvoru.
Mediální boj o český venkov
Konzervativní elity se tímto způsobem snažily venkovu nabídnout klid, osvětu a tradiční hodnoty jako politickou protiváhu k městskému revolučnímu radikalismu. Hlavním terčem této snahy bylo omezit silný vliv liberálních Národních nowin, které vedl Karel Havlíček Borovský. Tyto noviny byly sice určeny primárně městským čtenářům, ale nacházely stále větší odbyt i mezi venkovským obyvatelstvem.
Reakce liberálního tábora na sebe nenechala dlouho čekat v podobě ostré Havlíčkovy kritice. O tom, jak napjatý tento mediální zápas byl, podává barvitý obraz pramen z jara roku 1849. V Národních nowinách ze dne 20. května 1849 věnoval Havlíček tomuto provládnímu titulu ironický sloupek s nadpisem „Také něco pro zasmání!“. Podrobil v něm redaktora Schopfa ostré kritice a poukázal na hluboký rozpor mezi vládními ambicemi listu a reálným nezájmem čtenářů na venkově.
Wesnické noviny z Čech v původní podobě na konci května 1849 zanikly. Od června na ně navázaly dva podobné tituly s německými názvy – Neue landwirtschaftliche Dorfzeitung a Politische Dorfzeitung aus Böhmen. Je velmi pravděpodobné, že některá čísla těchto titulů vycházela souběžně i česky jako Hospodářské vesnické noviny z Čech a Politické vesnické noviny z Čech.
Samotný nalezený exemplář v sobě nese ještě další významnou historickou stopu, která odhaluje jeho pozdější osudy. Na knize se totiž nachází Exlibris Knihovny Zemědělské rady pro království České. Tato instituce vznikla v roce 1873 jako nástupkyně dřívější Vlastenecko-hospodářské společnosti, která vydávání novin v roce 1849 podporovala.
Na rozdíl od své předchůdkyně však byla Zemědělská rada zřízena jako poradní orgán přímo podřízený Vídni. Jejím úkolem bylo zprostředkovávat kontakt mezi tehdejším Ministerstvem orby a jednotlivými hospodářskými spolky Českého království. Při jejím vzniku nebyla respektována česká samospráva, což odráželo tehdejší centralistické snahy rakouské monarchie. Přítomnost tohoto exlibris nám dává cenné a pravděpodobné vodítko o tom, jakým institucionálním prostředím a knihovními fondy tento původně provládní tisk z roku 1848 prošel, než definitivně zakotvil v našich sbírkách.
Autor: Johana Šebková
ZDROJE
FABINI, Pavel. Zemědělská rada pro Království české 1873–1918. Praha: Pavel Fabini, 2014. ISBN 978-80-7434-196-0. s. 35.
KARNET, Martin. Krajina periodického tisku v Čechách v roce 1848-1849. Diplomová práce, vedoucí Sekera, Martin. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra mediálních studií, 2015. s. 34.
Národní nowiny. Praha: Wojtěch Deym, 20.05.1849, 2(118), s. [469]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:79952640-d6a0-11e9-bc2b-005056825209.