Evropská krajina prochází výraznou proměnou. Mezi lety 1990 a 2020 vzrostla plocha lesů v EU o téměř 10 % (14 milionů hektarů) a odhaduje se, že do roku 2030 bude v Evropě opuštěno 10 až 29 milionů hektarů zemědělské půdy. Tento vývoj otevírá prostor pro tzv. rewilding – koncept přirozené, nízkonákladové obnovy ekosystémů, který se stává ústředním tématem environmentální politiky EU.
V lednu 2024 byl v rámci programu Horizon Europe zahájen mezinárodní výzkumný projekt WILDCARD (s rozpočtem 10,1 milionu eur, s plánovaným ukončením v roce 2027). Jeho cílem je poprvé systematicky posoudit dopady přirozené obnovy na ukládání uhlíku a zachování biologické rozmanitosti v celoevropském měřítku.
Projekt se zaměřuje na dva hlavní přístupy:
proforestaci – úplné ukončení hospodaření v lesích za účelem jejich samovolného vývoje.
přirozenou obnovu – spontánní sukcesi na opuštěné zemědělské půdě.
Vědecký tým využívá terénní pozorování, dálkový průzkum Země (data Lidar) a počítačové simulace změn vegetačního krytu (rostlinného pokryvu). Výzkum se zabývá i případnými negativními dopady a kompromisy, jako je například zvýšené riziko lesních požárů v sušších oblastech Evropy v důsledku absence lesního managementu.
Zapojení České republiky a EFI
Na projektu spolupracuje interdisciplinární konsorcium 16 partnerů pod vedením Univerzity v Udine. Klíčovou roli v oblasti syntézy poznatků, socioekonomických analýz a diseminace výsledků zastává Evropská lesnická instituce (EFI).
Mezi partnery projektu jsou zastoupeny také dvě české instituce: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) a Jihočeská univerzita v České Budějovicích
Součástí projektu je také série podcastů, a jedním z autorů je také renomovaný český botanik a ekolog Karel Prach. Představte si, že padesát let chodíte na jedno a to samé opuštěné pole v Českém krasu a čekáte, kdy ho konečně pohltí les. Jenže příroda měla úplně jiný plán a místo stromů se zde usadily houževnaté trávy a vzácné stepní rostliny, kterým vyhovuje sucho. Tento příběh ukazuje, že obnova přírody nemá jediný pevný scénář. O tom, co na opuštěném místě vyroste, rozhoduje kombinace klimatu, vlhkosti půdy a okolní krajiny. V tomto případě suché vápencové kopce Českého krasu proměnily obyčejné pole v něco mnohem cennějšího pro ochranu přírody: v unikátní stepní biotop pro ohrožené druhy. Více o celém projekt lze najít zde; k dispozici je také podcast v angličtině od Karla Pracha.
Některé z publikací Karla Prach si lze zapůjčit v naší knihovně:
Prach, Karel,. Štech, Milan,. Říha, Pavel,. Ekologie a rozšíření biomů na Zemi /. 1. vyd. Praha : Scientia, 2009. 151 s., [36] s. barev. obr. příl. : Biologie dnes. ISBN 978-80-86960-46-3 (brož.)
Prach, Karel,. Botanika a ekologie obnovy = Botanical research and ecological restoration : konference ČBS, 25.-26.11.2005, Praha /. 1. vyd. Praha : Česká botanická společnost, 2006. 255 s. : Zprávy České botanické společnosti. Materiály ; 21 (roč. 41, 2006). ISBN 80-86632-11-3
Prach, Karel,. Úvod do vegetační ekologie : Geobotanika /. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2001. 77 s. : ISBN 80-7040-469-8 (neváz.)
Prach, Karel,. Degradation and restoration of wet and moist meadows in the Czech republic : General trends and case studies /. České Budějovice : University of South Bohemia, 1996. S. 441-449 : ISBN (neváz.)
Prach, Karel,. Monitorování změn vegetace : metody a principy /. Praha : Český ústav ochrany přírody, 1994. 69 s.
Použité zdroje:
WILDCARD: Revealing the contribution of rewilding to the EU's climate and biodiversity goals [online]. ©2024 [cit. 20. 7. 2026]. Dostupné z:
CANVA AI. Krajina v oblasti Českého krasu [generovaný obraz]. Textový zadavatel: [Pavlína Holcová]. Generováno 20. července 2026. Dostupné v aplikaci Canva.