Na zahradách, ve školních areálech, v parcích i před firemními budovami se v posledních letech rychle rozšířil jeden nápadný symbol péče o přírodu: hmyzí hotel. Někde jde o promyšlený a funkční prvek, jinde spíš o viditelnou dekoraci, která má ukázat, že se pro hmyz něco dělá. Ve skutečnosti ale pomáhají jen části druhů a jejich efekt silně závisí na okolním prostředí. Bez květů, vody a vhodné struktury stanoviště zůstávají spíš viditelným gestem než funkčním opatřením.

Většina hmyzu hotely vůbec nevyužívá
Hmyzí hotely mají jeden zásadní limit, o kterém se v popularizaci mluví překvapivě málo: většina hmyzu je vůbec nevyužívá. V evropských podmínkách hnízdí dominantní část druhů samotářských včel v zemi — v písčitých nebo hlinitých svazích, na okrajích cest, na řídkých trávnících nebo na drobných narušených plochách. Další druhy jsou vázané na staré stromy, mrtvé dřevo, dutiny po broucích, suché lodyhy rostlin nebo mokřady.
Z biologického hlediska jsou proto pro hmyz často mnohem cennější zdánlivě neuklizené prvky krajiny než jakákoli umělá konstrukce. Odkrytá půda, starý pařez, hromádka větví nebo pás kvetoucích bylin mohou poskytovat hnízdní a potravní zdroje pro desítky druhů, zatímco jeden hmyzí hotel obvykle nabídne prostor jen několika málo z nich.
To není argument proti hotelům. Je to otázka měřítka. Hmyzí hotel je detail. Biodiverzita vzniká na úrovni stanovišť a krajiny.

Současně ale platí, že i takový detail může mít v některých situacích význam. Robert Tropek, entomolog z Univerzity Karlovy a z Biologického centra AV ČR, upozorňuje, že i mnohé méně ohrožené druhy mohou mít i ve městech ostrůvkovité populace vázané na vhodná stanoviště. Dobře provedené hmyzí hotely mohou jejich lokální početnost podpořit a zároveň propojovat tyto populace. Nejde o náhradu ničených nebo zanedbaných biotopů, ale o možný lokální doplněk — zejména v mozaice městské zeleně, zahrádek a dalších ochuzených stanovišť.

Co hmyzí hotel skutečně dělá (a co ne)
Pojem „hmyzí hotel“ je sám o sobě trochu zavádějící. Většina těchto konstrukcí nepodporuje hmyz obecně, ale hlavně část nadzemně hnízdících samotářských blanokřídlých – tedy některé samotářské včely a vosy. Neřeší potřeby zemních hnízdičů ani druhů vázaných na staré stromy, mrtvé dřevo nebo mokřady. Už z definice tedy nemůže nahradit pestrou a funkční krajinu.
Zahraniční přehledy ukazují, že dutinové druhy tvoří menší část společenstva včel (řádově pod 15 %), protože většina druhů hnízdí v zemi, tedy nikoli v dutinách ve dřevě nebo ve stéblech.
Hmyzí hotel tak cílí jen na úzkou skupinu druhů. Zároveň platí, že i dobře provedený hotel představuje jen drobnou nabídku hnízdních míst. O stavu populací rozhoduje především okolní prostředí: dostupnost květů v průběhu sezóny, struktura stanoviště, přítomnost holé půdy, mrtvého dřeva a celkový způsob hospodaření.

Tento rámec potvrzují i zkušenosti z ČR. Ochránce přírody David Číp ze Skupiny JARO, který se tématu věnuje dlouhodobě, k tomu říká, že už při prvních pokusech bylo zřejmé, že hmyzí hotely jsou spíš ochranářská kosmetika a popularizační pomůcka než nástroj, který by sám o sobě mohl významně změnit stav biodiverzity. „Hmyzí hotely nám (bohužel) opravdu biodiverzitu nezachrání. I kdyby jich bylo v krajině sebevíce. Rozhodující je celá okolní krajina s obrovským množstvím přirozených ‘přírodních hotelů’.“

Přehled desítek zahraničních studií ukazuje, že obsazenost hmyzích hotelů je velmi proměnlivá (řádově kolem třetiny) a nelze ji spolehlivě odvodit jen z konstrukce dutin. Jednoduchý univerzální recept na funkční hotel tedy neexistuje. (Springer)

Nejméně sporný přínos: vzdělávání
To ale neznamená, že hmyzí hotel nemá smysl vůbec. David Číp vidí jejich hlavní přínos v popularizaci: „Díky velké koncentraci druhů na dobře vyhotoveném hotelu můžeme podnítit zájem veřejnosti o hmyz. Hmyzí hotel tak funguje jako přístupná ukázka toho, jak hmyz žije.“
Umožňuje sledovat hnízdění i vztahy mezi hostiteli, predátory a parazity. Pro veřejnost je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak pochopit, že ochrana hmyzu nezačíná a nekončí jednou budkou, ale souvisí s kvalitou prostředí.

Více na: https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/hmyzi-hotely-pomoc-opylovacum-nebo-jen-dobre-vypadajici-dekorace