V listopadu se dokončuje sběr žaludů, případně bukvic. Tyto plody musí být čisté, suché, bez čepiček, plevele a zejména navrtaných dírek, které způsobuje brouk weevilský. Jsou to malí brouci dosahující délky několika milimetrů. Výkupní cena žaludů se pohybuje kolem 25 Kč za 1 kg, což je po ekonomické stránce velice výhodné. Někteří sběrači si vydělají i desítky tisíc.
Dub letní (Quercus robur), tzv. křemelák; Dub zimní (Quercus petraea), tzv. drnák
V Česku je původních až osm druhů dubů, nejběžnější je dub zimní a dub letní. Do lesních porostů se občas vysazuje i severoamerický dub červený- Quercus rubra, který má žaludy ve tvaru soudečku. Listy dubu letního mají velmi krátký a někdy skoro až žádný řapík. Dub zimní má řapík min. 3 cm dlouhý. Dnes se žaludy sbírají především do výkupu. Používají se při krmení zvířat a zejména jako semena pro pěstování nových sazenic. V současné době je o ně velký zájem, protože tradiční smrkové lesy jsou zničené kůrovcem nebo častým suchem, protože smrky poměrně mělce koření. Zájem je tedy o duby, buky nebo spíše o smíšené porosty. Žalud (glans) je nepukavý, suchý plod dubu. Žaludy jsou složené z oříšku a číšky. Přesnější název pro tento druh plodu je calybium, který zahrnuje i plody dalších zástupců čeledi bukovité, např. bukvice nebo kaštany. Číška těchto plodů je však na rozdíl od žaludu pukavá a zpravidla vícesemenná. Žaludy jsou na rozdíl od ostatních bukovitých v průřezu okrouhlé a nikoliv tojúhelníkové. Žaludy obsahují 37 % škrobu, roslinné oleje a zejména třísloviny, které obsahují všechny části dubu. Pro farmaceutický průmysl se vykupují nejen žaludy, ale důležitá je i dubová kůra. Nejkvalitnější je dubová kůra získaná na jaře z mladých větví o průměru 2-3 cm. Žaludy sbírané po dohodě s lesní správou v uznávaných porostech se pužívají na pěstování sazenic pro novou sadbu. Odvar z dubové kůry (doba varu 10 min.) se používá při průjmech a trávicích problémech. Dále také jako obklad na spáleniny, odřeniny, ekzémy, omrzliny apod. Třísloviny zastavují nejen vnější ale i vnitřní krvácení, odvar se používá při hemeroidech a krvácení do střev. Používá se také jako ústní voda nebo kloktadlo. Obsahuje hodně taninu, jež způsobuje hořkou chuť.
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Buk se vyskytuje v České republice téměř na celém území. Je to statný opadavý strom se štíhlým kmenem, který může dorůst do výšky i přes 40 m. Plody buku lesního jsou bukvice. jedná se o malé trojboké nažky, které se po dvou nacházejí ve zdřevnatělém ostnitém obalu, který na podzim praskne a plody se z něj uvolní. Obsahují nenasycené mastné kyseliny, minerální látky a až 40 % tuku. Bukvice mají široké využití také v kuchyni. Protože obsahují trimetamin, musí se tepelně zpracovat, aby došlo k rozložení této toxické látky, ktará by jinak mohla způsobit žaludeční obtíže. Pro získání nažky je třeba nejprve bukvice zbavit slupky. Po zalití vroucí vodou se pevný obal sám otevře. Toxické látky se snadno zbavíme několikaminutovým smažením na rozpálené pánvi na sucho nebo louhováním v horké vodě. Praženými bukvicemi můžeme posypat krémové polévky, např. dýňovou. Bukvice dodají polévce výbornou chuť. Z bukvic se také dá připravit zastudena pomocí domácího lisu olej, který je srovnatelný s olivovým olejem. V tomto případě se bukvice před lisováním několikrát louhují ve studené vodě. Dříve se také upražené vyloupané nažky používaly na Vánoce jako náhražka tradičních potravin. Bukvice potom chutnají jako jádra sladkých mandlí. Místo pražení se také mohou přelít horkou vodou.
Bukvice lékařská (Betonica officinalis)
Tato bylinka sice nemá nic společného s plody - bukvicemi, ale říká se o ní, že je to královna mezi bylinkami. Užíval ji hojně i římský císař Augustus. Je také známá pod názvem čistec lékařský (Stachys officinalis). Jedná se o trvalku s přímou lodyhou až jeden metr vysokou. Horní listy má přisedlé, spodní dlouze řapíkaté. Drogou je nať. Dá se sbírat od rozkvěu až do podzimu. Je to tříslovinná droga, obsahuje silice, beranin, důležitý cholin a další látky. Dobře působí při poruchách trávicího ústrojí, např. při krvavých průjmech. Je také vhodná při nervové vyčerpanosti, a hlavně při lehčích depresích. Nejčastěji se podává formou odvaru, 3x denně jeden pohár. Kombinuje se s květem řebříčku, a to jako hemostatikum. Zevně se používá zejména v kombinaci s kostivalem a květem řebříčku. Bukvice mají také široké využití v homeopatii.
Zdroj: Zahrádkář, Příloha Zahrádkářka, 2023, č. 11, s. VIII-IX