Největší škody na zahradách i v přírodě prakticky již zdomácnělý velký druh plže - plzák španělský (Arion lusitanicus). Objevil se jako invazní druh již před více jak 30 lety a v několika vlnách se stal nejškodlivějším druhem plže na našem území.
Slimáci si mezi sebou chemicky předávají informace o nejlepších zdrojích potravy, a proto se soustřeďují ve velkém množství vždy na určitou atraktivní potravu - dozrávající jahody, brukvovitou zeleninu, saláty, některé druhy okrasných rostlin. Mohou být škodliví i ožíráním natí brambor, kde způsobují větší škody než larvy mandelinky bramborové. Poškození bývá vstupní branou pro následné infikování rostlin různými mikroorganismy a bývá doprovázeno stříbřitě lesklými stopami po zaschlém slizu. Při silném výskytu snižuje sliz estetickou funkci zahrady a některým lidem je nepříjemné dokonce i po vlastním pozemku chodit, protože neustále šlapou na slizká těla těchto měkkýšů. Plzák španělský se neživí pouze rostlinnou potravou, rád konzumuje výkaly i masitou stravu. Často ožírá mrtvolky drobných hlodavců a je také kanibal, protože požírá i mrtvé jedince vlastního druhu.
Plzák španělský dosahuje v našich podmínkách délky 8-10 cm. Žije skrytě většinou na zahradách. Rychle se množí. Přednost dává zapleveleným místům ve větších sídlech. S oblibou vyhledává okolí intenzivně obdělávaných zahrad, kam proniká za potravou, zatímco na ruderálních neudržovaných plochách přečká nepříznivé podmínky (sucho, zima) a probíhá zde rozmnožování.
V České republice má plzák španělský jednu generaci do roka. K spáření dochází na přelomu června a července. Kladení vajíček probíhá od konce srpna do výraznějšího poklesu teplot (někdy i do listopadu). Jedinec může naklást okolo 5 snůšek, dohromady 200-250 vajíček. Z prvních vajíček se líhnou malí plzáci ještě na podzim, později kladená vajíčka přezimují. Většinou se líhnou až v dubnu, ale mohou se líhnout prakticky celou zimu, jestliže se teploty pohybují delší období nad 5 st. C. Dospělí jedinci přežívají jen skutečně mírné zimy nebo v dobrých úkrytech - sklepy, vytápěné skleníky.
Ochrana proti plžům
- Základní ochranou je odstranit vhodné podmínky pro přezimování a rozmnožování.
Všem druhům plžů vyhovuje vlhčí stanoviště s živnými rostlinami a s možností skrýt se v kypré nebo hrudovité půdě. Výskyt podporují také do půdy zapravené odumřelé zbytky rostlin, které slouží jako potrava v sušším období. Zejména mladým plžům vyhovuje kyselejší půda. Tyto podmínky splňují velmi dobře komposty, proto by se měly často přehazovat a dbát na to, aby aby se uvnitř zvýšila teplota, která ničí zejména vajíčka. Pečlivě a pravidelně odstraňovat "hromádky" utržených a vypletých rostlin i jiného organického materiálu by se mělo stát samozřejmostí a nutné je i odstranit vhodné úkryty - desky, dřeva, plechy, sudy s dešťovou vodou apod. Problémem se může stát i používání průhledných i černých netkaných i plastových fólií často používaných na zahradkách. Obvykle je nutné na začátku používání pod fólie aplikovat chemické návnady.
2. Zamezení migrace ze sousedních ploch
Zejména okolo neobdělávaných a zarostlých ploch pomže vyhloubit bhluboký příkop, na dno se sype vápenný prach, který spolehlivě zabrání pronikání plžů na zahradu. V nouzi částečně pomůže i 50-100 cm široká "cestička" z křemičitého písku nezarostlá plevelem. Uvedené mechanické překážky (včetně drcených skořápek vajíček, jehličí apod.) je možno použít i k bodové ochraně nejvíce ohrožených druhů rostlin na zahradě.
3. Mechanické odstraňování
Běžné sbírání je účinné při snižování populae pouze v případě, že jsou dodrženy zásady uvedené v bodě 1 a 2. V opačném případě se může sesbírat během vegetasce i několk tisdíc jedinců na jednom pozemku a nemá to na velikost populace téměř žádný vliv. Sbírání je možné si ulehčit různými návnadami. Nejvíce se osvědčila polystyrénová deska cca 1 m2 velká, která se večer zatíží na místě s předpokládaným výskytem a během noci se pod ní shomáždí mnoho plžů, vhodné jsou i rostlinné návnady - osvědčily se kousky melounů, brambor či ovoce. Za humánní způsob usmrcení plzáka španělského je možno považovat přelití vroucí vodou, kdy smrt nastává okamžitě. Tradiční posypávání solí způsobuje patrně plžům velké utrpení, protože mají vysoce vyvinutu nervovou soustavu. Mechanické odstraňování je nejdůležitější provádět po přezimování před pářením - v našich podmínách asi do poloviny června. Celou zimu je však vhodné vyhledávat snůšky vajíček a mechanicky je likvidovat. Hluboká orba nebo zarytí vajíček a všech posklizňových zbytků rostlin do hloubky větší než 20 cm by mělo být samozřejmostí na všech plochách. Účinné je lákat plže na návnady. Velmi atraktivní návnadou je pivo, které plži aktivně vyhledávají.
4. Chemická ochrana
K chemické ochraně se používají látky označované jako moluskocidy, které se aplikují na zahrady ve formě granulovaných požerových nástrah. Dříve často používané vodostálé granulované nástrahy (např. Slimax, Metarex, Lima Ex a další) obsahují látky, které vyvolávají silné slinění (metaldehyd), takže slimáci hynou vyschnutím. Přípravky mohou způsobit otravu necílových organismů (zejména hmyzu). Některé zdroje uvádějí i nebezpečí pro obratlovce např. kočky, psy nebo ježky. Mrtví slimáci působí na povrchu půdy neesteticky. Na zahrádkách je bezpečnější používat přípravky na bázi sloučeniny železa a fosforu (přípravek např. Ferramol, Ferrimax, Slimastop a další), které jsou prakticky nejedovaté pro ostatní živočichy a mrtvá těla nezůstávají na povrchu. Aplikace všech typů nástrah se musí provádět podle návodu a opakovat podle potřeby. Na podzim je možno zarývat na záhony vápno nebo účinnější dusíkaté vápno, které dobře hubí všechna přezimující stadia.
5. Biologická ochrana
Jedná se o biologickou metodu, kdy mikroskopické hlístice Phasmarhabditis californica aktivně napadají slimáky v půdě a likvidují je (přípravky Nemafence Phasma, Slimakill). Tyto přípravky se musí aplikovat nejlépe zálivkou na plže nebo místa se silným výskytem a postupně napadení jedinci hynou.
Zdroj textu: Zahrádkář, 2026, č. 7, s. 54-57
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/photos/slug-worm-snail-nature-yard-5032569/