Co udělat s vánočním stromkem, když doslouží? Ve Finsku přišli s nápadem, který by většinu lidí nejspíš nenapadl. Stovky odstrojených smrčků skončily na dně jezera. Když se tam vědci po několika letech vrátili, nestačili se divit...
Představte si zamrzlé jezero, skupinu lidí s vánočními stromky a díru vyřezanou do ledu. Žádná opožděná vánoční oslava, ale vědecký experiment, který měl ukázat, zda může obyčejné dřevo pomoci vodní přírodě.
Vánoční stromky skončily dva metry pod hladinou
Jak informoval deník Yle, už v březnu 2021 se u finského města Lappeenranta odehrála nezvyklá akce. Výzkumníci z Finského institutu životního prostředí SYKE začali spouštět použité vánoční stromky na dno jezera Saimaa. Stromky jim po svátcích darovali místní obyvatelé.
Smrčky svazovali do menších skupin a zatěžovali děrovanými cihlami, aby zůstaly na místě. Končily přibližně dva metry pod hladinou. Akce se opakovala i v následujících letech a na dně se postupně ocitlo zhruba 1 500 stromků.
Výzkumníci chtěli zjistit, zda se z větví a kmenů může vytvořit prostředí, ve kterém najdou úkryt drobní vodní živočichové a potravu ryby. Jezero totiž nemusí být pod hladinou všude stejně bohaté na život. Na místech s jednotvárným dnem často chybějí přirozené úkryty.
Vědci našli na dně mnohonásobně více živočichů
Když výzkumníci začali vyhodnocovat vzorky, rozdíl byl výrazný. Jak v lednu 2024 informoval polský web rp.pl, v místech s potopenými stromky se počet drobných živočichů žijících na dně zvýšil mnohonásobně. Druhová rozmanitost vzrostla podle biologa Kariho Mattiho Vuoriho až pětinásobně.
Vědec ukázal novinářům dvě nádoby se vzorky. V jedné byl materiál odebraný před potopením stromků, ve druhé vzorek z období po jejich umístění. Zatímco první obsahoval jen málo organismů, ve druhém byly tisíce jedinců zastupujících přibližně 30 až 40 druhů. Pod vodou se totiž kolem větví vytvořilo prostředí vhodné pro různé drobné organismy. Na dřevě se usazují mikroorganismy, rozvíjejí se zde společenstva bezobratlých a členitá struktura větví poskytuje úkryt.
Kde je více drobných živočichů, tam mohou najít více potravy také ryby. Pozitivní změny zaznamenali i místní rybáři, kteří začali v okolí potopených stromků hlásit lepší úlovky.
Finové vlastně oprášili starý rybářský trik
Na celém příběhu je zajímavé, že vědci nepřišli s úplně novým vynálezem. Podobné konstrukce používali finští rybáři už před mnoha desetiletími. Do vody spouštěli větve smrků a jalovců, aby vytvořili místa přitahující ryby. Říkalo se jim turo. Někteří rybáři si polohu svých podvodních úkrytů pečlivě střežili, protože věděli, že se kolem nich dobře loví.
Časem však lidé začali z vodních ploch systematicky odstraňovat napadané dřevo. Překáželo lodím, rybářskému vybavení nebo působilo dojmem nepořádku. Spolu s ním ale mizela také přirozená stanoviště mnoha vodních organismů.
Mohou vánoční stromky pomoci také čistotě vody?
Vědce zajímá ještě další možnost. Potopené dřevo by mohlo ovlivňovat koloběh živin ve vodě a pomáhat při obnově poškozených vodních ekosystémů. Biolog Kari Matti Vuori například upozornil na vážky, jejichž larvy žijí ve vodě a jsou součástí složitých potravních vztahů. Když se z nich stanou dospělí jedinci a vyletí nad hladinu, přenášejí část živin z vodního prostředí na souš.
Experiment zaujal další oblasti Finska
Výsledky z jezera Saimaa nezůstaly bez odezvy. Podobné projekty se začaly objevovat také v dalších částech země, například v Laponsku, oblasti Pirkanmaa nebo okolí Helsinek. O metodu se zajímali dokonce lidé z Kanady. Ukázalo se, že jednoduchý postup využívající přírodní materiál může být inspirací i pro další vodní plochy.
Má to však svá pravidla. Stromky musí být zbavené ozdob a dalších nepřírodních materiálů a jejich umístění musí odpovídat podmínkám konkrétního jezera. Ve Finsku je navíc nutný souhlas vlastníka vodní plochy. Rozhodně tedy nejde o návod, aby lidé po Vánocích začali sami házet stromky do rybníků.
Zdroj: https://www.poznatsvet.cz/veda-a-technika/vanocni-stromky-potopene-do-jezera/?utm_source=ecomail&utm_campaign=poznatsvet_newsletter&utm_medium=email&utm_term=2245217&ecmid=33228