V oblasti Vysočiny se již několik let úspěšně pěstují plodiny, které lze zahrnout do skupiny funkčních potravin. Konkrétně jsou to topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus), jakon (Smallanthus sonchifolius), a povijnice batátová (Ipomoea batatas). V posledním roce díky spolupráci s Národním zemědělským muzeem je to melok hlíznatý (Utlucus tuberosus) a jam čínský (Dioscorea opposita).

Charakteristika s ohledem na nutriční vlastnosti

Topinambur
Topinambur hlíznatý je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Pochází z Mexika, z území indiánského kmene Topinambů. Na začátku 17. století evropští mořeplavci převezli topinambur do Francie a odtud se rozšířil do okolních zemí. Topinambur se řadí mezi tzv. inulinové plodiny. Inulin je polysacharid patřící do skupiny fruktanů. Jde o polysacharid, který sice chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže živočišný organismus ho neumí využít. Patří do skupiny sacharidů; které jsou specificky spojené pro prevenci trávení v tenkém střevě. Místo toho, aby byl stráven, putuje inulin do tlustého střeva, kde působí jako prebiotikum. Prebiotika pomáhají při zvyšování počtu dobrých bakterií v našem trávicím systému. Jeho kalorická hodnota je velmi nízká až nulová, nezvyšuje hladinu krevního cukru. Na základě těchto vlastností nabývá
významu u pacientů s diabetes, konzumentů nízkokalorické stravy, ale i např. Low carb (je anglické označení způsobu stravování, kdy je oproti běžným výživovým doporučením výrazně snížen příjem sacharidů, a naopak jsou navýšeny tuky). Obsah inulinu se pohybuje v průměru okolo 45 % v sušině hlíz, ovšem jeho obsah je závislý na odrůdě a ročníku pěstování. Kromě inulinu obsahuje topinambur nezanedbatelné množství vlákniny, dále pak vitaminy A, B1, B2, C a D. Z minerálních látek jsou to zejména železo, křemík a draslík.

Jakon
Jakon je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). První zmínky o jakonu pocházejí z Jižní Ameriky, přesněji z oblasti And. Jakon byl jednou z nejvýznamnější plodin v období impéria Inků. Byl součástí každodenní výživy, ale jeho využití bylo zejména v oblasti tradiční medicíny. Do Evropy byl přivezen teprve v polovině 19. století. V České republice byl úspěšně aklimatizován a ukázalo se, že poskytuje optimální výnosy hlíz s vysokou nutriční hodnotou. Stejně jako topinambur i jakon řadíme mezi významné inulinové plodiny. Průměrný obsah inulinu se pohybuje okolo 50 % v sušině hlíz. Mezi další významné látky v hlízách jakonu patří zejména polyfenoly, vápník, hořčík, draslík, fosfor a další. Z vitaminů jsou to beta-karoten, vitamin B1, B2 a C.

Povijnice batátová
Povijnice batátová patří do čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae) a je to typickou rostlinou tropického a subtropického podnebí. Ovšem může úspěšně růst v široké škále klimatických podmínek stejně jako brambory. Batáty byly do Evropy dovezeny spolu s Kolumbovskými výpravami a ve známost vešly pod názvem sladké brambory. Ačkoliv jsou historicky batáty v Evropě přinejmenším stejně dlouho jako brambory, zájem o ně stoupá až v posledních letech. Do popředí se dostávají zejména díky
nutriční hodnotě. Kromě vlákniny a přírodních cukrů obsahují vysoký podíl antioxidantů, vitamínů a minerálních látek. Z minerálních látek jsou to především draslík, vápník, fosfor; z vitaminů vitamin B, provitamin A, lutein a zeaxanthin. Nechybí v nich ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Melok hlíznatý
Melok hlíznatý je rostlina z čeledi bazelovité (Basellaceae). Pochází z kolumbijských, peruánských a bolivijských And. Obecně se v oblasti svého původu (Andy) označuje jako „ulluco" nebo „melloco". Melok obsahuje vysoké hladiny sacharidů a vlákniny. Naopak má velmi nízký obsah tuku. Hlavní cukry v hlízách jsou glukóza a fruktóza. Ovšem hlízy meloku jsou především ceněny pro vyšší obsah betalainových pigmentů. Betalainy jsou aromatické deriváty a v důsledku své vysoké stability jsou široce používány jako přírodní barviva potravin a doplňků stravy. Mají silnou antioxidační aktivitu a podle výzkumů výrazně přispívají ke zdraví konzumenta.

Jam čínský
Jam čínský patří do čeledi Dioscoreaceae neboli smldincovitých či jamovitých. Jam čínský se řadí k popínavým jednoděložným trvalkám původem z Číny. Tyto rostliny jsou
pěstovány především pro škrobovité hlízy. V našich podmínkách se jedná o jednoletou vymrzající okopaninu. Hlízovité kořeny rostliny se používaly v tradiční medicíně a nacházejí uplatnění i v kuchyni. Jamy jsou zdrojem četných bioaktivních látek jako jsou dioscoriny, glykoproteiny a anthokyaniny. Dioscoriny, které jsou zásobními proteiny
těchto rostlin, vykazují antioxidační aktivitu, glykoproteiny mají imunomodulační a anthokyaniny zase protizánětlivou aktivitu. Dále byly v smldincích nalezeny saponiny,
které snižující koncentraci kyseliny močové v krvi. Přítomny jsou také četné fenolické látky s antioxidační aktivitou.

Technologie pěstování netradičních okopanin
Uvedené plodiny jsou širokořádkové produkující hlízy pod půdním povrchem, proto je pěstujeme stejně jako brambory v předem připravených hrůbcích. U všech plodin je vhodné v podzimních měsících před výsadbou provést organické hnojení. Nejlepší termín pro aplikaci hnoje, kompostů a ostatních statkových hnojiv je před podzimní orbou nebo rytím. Dávka hnoje by se/měla pohybovat do 5 kg na 1 m2. Na podzim před orbou či rytím lze provést ještě aplikaci minerálních hnojiv obsahujících fosfor, draslík a hořčík. Dusík aplikujeme z jara před výsadbou a maximální dávka by neměla přesáhnout 100 kg N/ha. Výsadba probíhá v jarních měsících (druhá dekáda měsíce května), pouze u topinamburu můžeme hlízy sázet i v podzimních měsících. Jedná se o nevymrzající plodinu. Topinambur hlíznatý a melok hlíznatý vysazujeme z hlíz. Jakon vysazujeme z kaudexů (oddenkové hlízy), které na podzim zaskladníme do vlhkého písku a uchováme přes zimu při teplotách okolo 4 °C. Kaudexy lze
začátkem dubna vysadit do semenáčků a předpěstovat. Semenáčky umístíme na dobře osvětlené místo a teplota by neměla klesnout pod 5 °C, jelikož by došlo ke špatnému vzcházení nebo vyhnívání kaudexů. Povijnici batátovou a jam čínský vysazujeme ze sazenic, které jsou v našich podmínkách napěstované z - matečních rostlin. Chemické ošetření během vegetace není nutné, podle zkušeností tyto plodiny nejsou zatíženy chorobami ani škůdci. Kromě topinamburu hlíznatého je u zbylých okopanin vhodné využití závlahy během vegetace. Závlaha nám v sušších letech zajistí stabilnější výnosy. Hlízy sklízíme koncem října, ideálně po přemrznutí natě. Sklizené hlízy necháme mírně oschnout a posléze uskladníme. Dobu skladování lze prodloužit uskladněním ve vlhkém písku v teplotách okolo 4 °C. Topinambur můžeme na pozemku ponechat přes celou zimu a sklízet až v jarních měsících.

Zdroj: Úroda, 2021, č. 10, s. 66-67